Rady zaplacené potem

Vojenská mapa se používá v různých prostředích. Déšť, bláto, prach... To jsou faktory, které dřív nebo později papírovou mapu učiní nepoužitelnou. Mapa se také ukládá na místa, které jsou na hony vzdálené kancelářskému šuplíku nebo čistému stolu. Nejen proto je fajn nápad si mapu trochu upravit.

Dalším aspektem je zakreslování do mapy. Asi je jasné, že pokud fixou něco zakreslíte do papírové mapy, tak už to nesmažete. Mapa by neměla být na jedno použití. A časem se z různých zákresů stává pěkný chaos, který při vedení bojové činnosti určitě neoceníte. To poslední co chcete, je třeba navést dělostřeleckou palbu na vlastní pozice jen proto, že máte v mapě špatný zákres.

Než tady napíšu jak si chystám mapu já, je dobré si říci nějaké alternativy, plus jejich klady i zápory.

První z možností je přípravu mapy vůbec neřešit. Ušetřím čas, mapu používám tak jak je. To se hodí třeba na plánování v kanceláři. Do terénu ale ne. Mapa zmokne a je nepoužitelná. Nevýhodou je také již zmíněné zakreslování taktických značek. Takhle mapu používají jen ušáci nebo kancelářské krysy.

Zajímavou alternativou je mapový obal. Výhodou je, že je poměrně pohotový k použití. Mapu do ní poskládám jak potřebuji a hotovo. Na první pohled je mapa chráněná, dá se na ni, respektive na průhledný obal i zakreslovat. Navíc různých, kvalitních i méně kvalitních obalů se dá sehnat celá řada. Takže kde je problém? No, je to investice navíc. Ale to asi není zas taková nevýhoda. Tato investice se asi vyplatí.

Problém osobně vidím jinde. První věc je zakreslování. To není tak přesné, jako zákres na samotnou mapu. U méně kvalitních obalů dochází k pohybu mapy v obalu a značky pak najednou máte jinde, než byste chtěli. Další problém je ten, že mapu si do obalu musíte přizpůsobit dle velikosti samotného obalu. Mapu je nutné poměrně přesně poskládat tak, aby se do obalu vlezla. Ale jakmile se ocitnete mimo vybranou oblast, musíte mapu vytáhnout, přeskládat a znovu uložit do obalu. To v reálných podmínkách zabírá jak čas, tak sílu. O tom, že předchozí mapové zákresy jsou rázem k ničemu a musíte je smazat ani nemluvím. Pak když se vrátíte k předchozímu mapovému listu, celou operaci musíte opakovat. Ano, obal na mapu není špatný. Sám jej používám. Ale jen na specifickou činnost, kdy jsi sem vědom nevýhod i výhod mapového obalu.

Další zajímavou alternativou je vytisknutí mapy na hedvábný podklad. Tomu voda moc nevadí, také špínu z něj snadno odstraníte. Se zákresy je to ale už horší, zůstanou tam navždy. U tohoto řešení je ale hlavní problém ten, že dostat standardní vojenskou mapu na hedvábí je tak trochu problém. Musíte mít hodně dobré známé, abyste se k takové mapě dostali. Tyto mapy se tak spíše hodí jako součást vybavení SERE.

Takže jak to dělám já? Tady jsou 4 snadné kroky, jak si mapu připravit. Budete k tomu potřebovat klasickou průhlednou pásku širokou ideálně 5 cm, zelený zvýrazňovač, nůžky, ostrý nůž, dlouhé pravítko, rovný čistý stůl kterému nevadí pořezání a parťáka, který vám pomůže. Jdeme na to.

Krok 1

Základem je samozřejmě mít mapu... Jako první na řadu přijdou nůžky. Každá mapa má prázdné okraje. Popřípadě jsou tam údaje, které nepotřebujete. Takže všechno tohle nůžkami odstřihnout. Je to sice po každé straně jen pár centimetrů, ale nechcete sebou tahat něco, co nemá využití. Takže pryč s přebytečnými okraji.

Krok 2

Teď přijde na řadu zvýrazňovač. Důležitý je mít takovou tu světle zelenou křiklavou barvu. Proč? Vyzkoušejte si to sami. Na papír udělejte značku oranžovým a zeleným zvýrazňovačem. A teď si na to ve tmě posviťte červeným světlem (ano, tím světlem, kterým si v noci svítíte v lese...). Vidíte? Tak proto. Zvýrazňovačem si zvýrazněte čísla označující kilometrové čáry. Jak na okraji, tak i uvnitř mapy (to se často zapomíná). Je jich tam hodně, tak žádný nevynechejte. Když potom potřebujete rychle vyčíst gridy, tak takto zvýrazněná čísla vám práci hodně usnadní a zrychlí. Je také možné si takto zvýraznit jakékoliv jiné důležité body.

Krok 3

Přichází nejtěžší krok, který vyžaduje čas, pečlivost a šikovnost. Polepení mapy izolepou. Nejdříve si mapu přilepte malými proužky v každém rohu na stůl, kterému nebude vadit, když ho poškrábete (pochopíte později). Mapa je totiž běžně svinutá v roli a kroutí se. Tímto si ji vyrovnáte a připravíte na další činnost. Když to máte, vemte si parťáka, každý si stoupněte na jednu stranu mapy (u horní a spodní části), roztáhněte si izolepu, chyťte ji tak, aby byla napnutá a synchronně ji přiložte na mapu. Tak, aby se vždy část izolepy přilepila i na podložku. Tuto činnost je opravdu potřeba neuspěchat a být hodně pečlivý. Cílem je vyhnout se krabatění izolepy. 3D znázornění povrchu je sice fajn, ale v případě izolepy to není úplně ono. Taky pozor na nechtěné přilepení izolepy v místě, kde to nechcete. Nesnažte se izolepu odtrhnout, většinou to odnese i část mapy. Jakmile máte první pás izolepy na mapě, odřízněte ji, uhlaďte a dejte se na lepení dalšího pásu. Izolepa se musí překrývat, stačí půl centimetru. Takto pokračujte, dokud není izolepou souvisle pokrytá celá mapa. Pokud se dostanete k nějaké široké samolepící fólii, je možné to zkusit i s ní. Ale jsou hůře k sehnání a vyžadují ještě větší pečlivost. Ale možnost to je. Poté si vezměte ostrý nůž a pravítko. Pomocí těchto dvou nástrojů ořízněte mapu po okrajích. Kontaktu nože s podložkou se opravdu nevyhnete, proto to doporučuji dělat na stole, u kterého řezy nevadí. Stejný postup, tedy nalepení izolepy, můžete opakovat i na zadní straně mapy. Ale ze zkušenosti mohu říci, že až tak nutné to není. Mapa hodně vydrží i jen s jednou polepenou stranou, protože nepolepená strana je vždy poskládaná vespod.

Krok 4

Jako poslední krok je složení mapy. Po odřezání od stolu se mapa díky izolepě dost kroutí. Takže ji trochu vyrovnejte přes hranu stolu. Poté si ji poskládáte harmonikovým způsobem, ideálně na formát A4. List papíru poslouží jako dobré vodítko. Díky harmonikovému způsobu si poté jednoduše mapu nalistujete na potřebnou stránku. Velikost A4 se hodí jak na skladování, tak na přenášení v deskách. No a snadno si ji můžete přeložit na menší velikost, která se pak vejde třeba do kapsy.  

A to je vše. Snad se to povedlo a jste s výsledkem spokojeni. A pokud ne, nevěste hlavu. Opakování dělá mistra. Příště to bude určitě lepší. Zabere to trochu času, ale opravdu se to vyplatí. Z posledního odstavce je jasné, že je mapu dobré mít poskládanou tak, aby byla za a) rychlá k použití, a za b) snadno dostupná. Proto když třeba vidím, že někdo přenáší mapu v batohu, tak mě to hlava nebere.

Zároveň je nesmírně důležité mít mapu uloženou tak, abyste zabránili její ztrátě. To fakt nechcete. A také při zakreslování různých značek buďte obezřetní. Vždy počítejte s tím, že se mapa může dostat do nepovolaných rukou. Není úplně dobrý nápad, aby se nepřítel dozvěděl o celém vašem plánu. Takže mapové značky je fajn si dělat, ale tak, abyste z nich vy pochopili co chcete a nepřítel ne. Pokud už hrozí zajetí, je dobrý návyk mapu zničit. Nemusíte ji rovnou jíst, ale rozřezat nebo smazat zákresy je fajn nápad. Když na to budete mít čas.

Mít mapu je jedna věc. Mít mapu připravenou tak, aby mi vydržela je věc další. Ale umět mapu používat a číst z ní je úplně jiná pohádka. Takže když už mapu máte, a dáte si s ní tu práci, že si ji připravíte k používání v taktických podmínkách, tak si taky dejte tu práci abyste se s ní naučili pracovat. Jinak je vám sebelépe připravená mapa k prdu. Je to jedna z těch věcí, která vám může zachránit i život. Nebo minimálně ušetřit hodně sil při bloudění, které vám pak budou chybět v boji.