Svítilny

 Foto: Fenix TK20R  / SOLDATO team

Dobíjecích svítilen jsem se tak nějak podvědomě bál a jejich testování jsem se dlouho vyhýbal. Aniž bych nad tím nějak moc přemýšlel, nedávaly mi do taktického prostředí příliš smysl. Především ta představa neustálého dobíjení mě vysloveně děsila a nezdála se mi příliš praktická. Také jsem předpokládal, že s odolností (především proti vodě a blátu) to bude slabší. 

Jenže vývoj člověk nezastaví a nakonec jsem se dostal k testování stále ještě žhavé novinky Fenix TK20R ("R" jako Rechargeable - dobíjecí). Ještě než jsem svítilnu vůbec vybalil, začetl jsem se do podrobných informací na krabici a začal jsem se nad celou věcí trochu více zamýšlet. 

Čeho jsem se to bál? Dobíjení? Vždyť když bude potřeba, můžu do svítilny vložit klasické CR123A. Odolnost? No, na první pohled vypadá svítilna dostatečně odolně. Navíc i přes to, že je vybavena nabíjecím konektrorem, tak svítilna stále splňuje normu IPX8. Potopení do vody by ji tedy nemělo vadit, o dešti ani nemluvě. Byly moje obavy tedy zbytečné? To v téhle chvíli ještě nevím, svítilna mě bude muset přesvědčit v praktické části testu. 

 Foto: Klasická konstrukce řady TK / SOLDATO team

Nyní nastal čas se důkladně zamyslet nad jednou z velkých předností dobíjecí svítilny. Ano, úspora peněz. Kdo svítilnu často používá tak ví, že neustálé dokupování "stodvacettrojek" peněženku provětrá. S dobíjecí svítilnou by to mělo být i přes vyší počáteční investici lepší. Je tomu ale skutečně tak? Tužka, papír a jdu počítat. Fenix TK20R stojí v e-shopu Kronium 2799,- včetně dobíjecí baterie typu 18650 o kapacitě 2900 mAh. Parametrově podobný model TK15UE koupíte za 2099,-, ovšem bez baterie. Ta stojí 449,- a neobejde se bez nabíječky za 379,-. Sečteno a podtrženo jsme na 2927,- korunách. Tudíž je tato varianta dražší a navíc se nevyhnete nošení dalšího kusu vybavení - samotné nabíječky. Neustálé vytahování baterie pro potřeby nabití by mě navíc asi brzy přestalo bavit. Variantou i nadále zůstává používání jednorázových baterií CR2123A, které se dají sehnat za cca 70kč. Ovšem do svítilny potřebujete dva kusy, tudíž 140kč. Po kolika nákupech těchto baterií začne být výhodnější dobíjecí svítilna si jistě již spočítáte sami. Na konci téhle matematické vložky jsem se na dobíjecí svítilny začal dívat trochu jinak a opravdu se těšil na samostatný test svítilny Fenix TK20R.

První pohled

Vytahuji svítilnu z krabice a dívám se na typický produkt firmy Fenix z řady TK. Na první pohled bytelné tělo je vyrobeno z tvrzeného leteckého hliníku s černou povrchovou úpravou. Ve svítilně je použita LED dioda CREE XP-L HI V3. Také rozmístění ovládacích prvků je pro Fenix typické. Na zadní straně je hlavní spínač, mírně schovaný mezi dvěma packami určenými pro upnutí poutka. Je tak alespoň trochu zabráněno nechtěnému zapnutí. Poutko je samozřejmě součástí balení. Na začátku hlavy svítilny je vidět přepínač režimů svícení. Svítilna je osazena klipem, který však pro mé potřeby nevyužiji. Jde poměrně snadno sundat, což také hned provádím. Naopak osmihraný kroužek nechávám na místě. Je dobře využitelný při použití svítilny s pistolí a také zabraňuje nechtěnému kutálení svítilny na rovném povrchu. 

 Foto: Zadní spínač je jen mírně zapuštěný / SOLDATO team

Za zmínku jistě stojí základní papírové parametry. Délka 151,5mm a obvod 25mm (respektive 34mm v nejširším místě) patří k průměrným hodnotám v této kategorii. Hmotnost 187g (samozřejmě s baterií) vaši výbavu příliš nezatíží. Ke svícení jsou k dispozici čtyři výkonostní režimy - 10, 150, 350 a 1000 lumenů. Nechybí ani stroboskopické záblesky. Doba provozu se papírově pohybuje od 135 hodin u nejnižšího režimu svícení, přes 10,5h, 4h a nakonec 1,5 hodiny u turbo režimu. Parametry jsou to jistě hezké a zajímavé, ale až praktická zkušenost z používání ukáže realitu. Jdeme na to. 

Zkušenosti z používání

U celé svítilny je pro mě nový především samotný proces dobíjení a reálná odolnost, která pravděpodobně bude díky konektoru jiná než u klasické svítilny. Letmo kontroluji již zmíněnou baterii typu 18650 s kapacitou 2900mAh. Ta je dostatečně výkonná a není s ní problém. Trochu mě zarazilo, že k svítilně je přiložen dobíjecí kabel, ne však už nabíjecí adaptér. Výrobce tak nějak předpokládá, že USB adaptér má asi každý. Buď tedy použiji ten z telefonu, nebo si pomůžu s powerbankou. Což mimochodem bude asi nejčastější zdroj energie v terénu. S povděkem kvituji, že pro dobíjení stačí ke svítilně pouze připojit kabel, který se zastrčí do mini USB konektoru, umístěného v zadní části svítilny hned vedle hlavního spínače. Přímé dobíjení svítilny je opravdu velmi pohodlné. Nemusím vytahovat baterii, nemusím s sebou nosit nabíječku. K tomu co běžně nosím tak stačí přibalit jeden kabel. 

Při této operaci ale nastává to, čeho jsem se v duchu stále trochu obával. Otvor konektoru nabíjení je uzavřen pouze gumovou krytkou, jejíž část přesahuje přes obvod svítilny. Občas se tedy stane, že se krytka nechtěně uvolní (což se v terénu několikrát skutečně stalo) a vniknutí vody či nečistoty do konektoru nic nebrání. Po mírném zklamání a postěžování si dodavateli mi však bylo vysvětleno, že standard IPX-8 je zaručen i s otevřeným konektorem. To je poměrně zajímavé zjištění, které jsem se nikde nedočetl a poměrně zásadně by to měnilo můj dosavadní pohled na celou svítilnu. Ale víte jak se to říká: "Důvěřuj, ale prověřuj". 

 Foto: Krytka konektoru je asi největší problém  / SOLDATO team

Nezbývá mi tedy nic jiného než otevřít konektor a vrhnout se na další kolo testů. A opravdu. Voda ani přes odchlíplou krtyku konektoru svítilně viditelně neubližuje. Horší je to ale s nečistotami. Jakmile si otvor konektoru zanesete blátem, máte na problém zaděláno. Ještě více likvidační bude pravděpodobně jemný písek. Kdo byl v Afghanistánu či v Africe tak ví, co tím myslím. Na patrole se vám dostane všude a bývá s ním velká potíž. Pokud je ale krytka řádně nasazena a otvor utěsněn, svítilna jakýkoliv kontakt s nečistotami vydrží. Je však třeba si utěsnění hlídat. A nebudeme si nic nalhávat. To je to poslední, na co budete při ostré akci myslet. Je škoda, že si Fenix s gumovou krytkou trochu více nepohrál, protože to rozhodně umí lépe. Například na cyklo svítilně Fenix BC21R je řešení mnohem více odolné samovolnému otevření. A to si troufám tvrdit, že by řada TK měla být díky svému předurčení tím nejodolnějším z celé produkce firmy Fenix. 

Je to vážně škoda, protože další zkušenost s touto dobíjecí svítilnou je už veselejší. Nabíjení zabere v průměru tři až čtyři hodiny. Zde hodně záleží na výkonu použitého USB adaptéru. Používal jsem buď standardní nabíječku z iPadu, popřípadě powerbanku Kodiak Plus 10000. V obou případech bylo nabíjení do plné kapacity bezproblémové. Co mě potěšilo bylo rychlé nabití zcela vybité svítilny do provozuschopného stavu. Po pěti minutách nabíjení dokázala svítilna na nejnižší režim dál fungovat téměř hodinu a půl. Tahle vlastnost se v kritických chvílích může hodit. Zkušenost s nabíjením tedy odbourala veškerou moji nedůvěru v nabíjecí svítilny. 

 Foto: Nabíjení je bez problémů / SOLDATO team

Po nabití svítilny již nic nebrání ji namontovat na zbraň a začít používat. Vlastně ano, chybí mi montáž na lištu zbraně standardu MIL-STD-1913. Ani tady mě však nenechal Kronium na holičkách a zapůjčil mimojiné k testu rychloupínací montáž Fenix ALG-00. K svítilně se vyslověné hodí a společně tvoří pěkně kompaktní celek. "Téká dvacítku" jsem do montáže rychle upnul pomocí jednoho imbusu, a pomocí neotřelého rychloupínacího systému, který se mi opravdu hodně líbí, jsem ji připevnil na zbraň. Tato montáž je skutečně zajímavě řešená, potřebuje však ještě trochu odladit. K TK20R samozřejmě můžete použít i jakoukoliv jinou montáž pro svítilny, která je kompatibilní s průměrem těla 25mm. A to jak z produkce Fenix, který nabízí různé typy, tak i od jiných výrobců. 

 Foto: Ke zbrani pasuje dobře / SOLDATO team

Svítilna je tedy na zbrani a jdeme svítit. Osobně nejraději používám svítilnu na levé straně zbraně a ovládám ji palcem. Při tomto používání krásně dosáhnu na hlavní spínač. Při jeho lehkém namáčknutí se svítilna bezhlučně zapne, po uvolnění tlaku vypne. Po úplném zmáčknutí spínače provázeném jeho tlumeným cvaknutím dojde k plnému zapnutí. Ke spínání nemám naprosto žádných výtek a toto provedení mě osobně velmi vyhovuje. Možností umístění je ale samozřejmě více, a je jen na vašich zkušenostech a prefereních, jak svítilnu umístíte a budete ji spouštět. Určitě dobrou volbou je i použití dálkového spínače, který Fenix ke svým svítilnám nabízí a který funguje bez problémů.

Pokud chcete změnit výkon svítilny, musíte se "natáhnout" na boční tlačítko, které Fenix z nějakého důvodu stále dělá ve světle šedém zbarvení, jež se k taktické svítilně opravdu nehodí. Nespornou výhodou je paměť svítilny. TK20R se vždy rozsvítí v režimu, ve kterém jsem svítilnu vypnul. Při postupu místnostmi tak mám navolený turbo režim a v případě rozsvícení mám k dispozici hned nejvyšší výkon. Škoda je, že paměť nebere v potaz stroboskopický režim, který se tak stává sice zajímavou, v praxi ale jen stěží použitelnou funkcí. 

 Foto: Výkon 1000lm je znát / SOLDATO team

Samotné světlo je naprosto impozantní. 1000 lumenů je opravdu znát a při používání tento výkon oceníte. Možná i jinak, než výrobce předpokládá. Při tomto výkonu už dochází k zahřívání téměř celého těla svítilny, v zimě tedy krásně ohřeje ruce... Aby ale nedošlo vlivem tepla ke zničení svítilny, je vybavena automatickou ochranou proti přehřátí. Světelný kužel má jasný střed, který je velmi vhodný jak na oslnění protivníka, tak i na prohlídku tmavých zákoutí v místnosti. Také na větší vzdálenost (udáváný dosah 310 metrů je naprosto reálný) při "dohledávání" jsem tento světelný paprsek ocenil. Silnému středu sekunduje o poznání slabší kruh, který však zaručuje dostatečné prosvětlení sledovaného prostoru. To nejdůležitější pro každou svítilnu - tedy samotné světlo - prostě Fenix umí a přesně takhle si představuji světelný projev taktické svítilny. 

Více než dobrá je i výdrž svítilny. Pokud se bavíme o občasném používání při výcviku, nebudete muset svítilnu dobíjet několik dní. Navíc je pěkně a přehledně zpracována signalizace vybití baterie. Jakmile jsem svítilnu poprvé zapnul, rozsvítil se kolem přepínače režimů zelený prstenec. Jasná signalizace, že je vše ok. Zprvu mě trochu vyděsilo, že toto světlo bude svítit stále. Naštěstí se po pár vteřinách vypne. Když se při zapnutí rozsvítí prstenec červeně, je to neklamná známka potřeby nabití. Osobně to odhaduji tak na 20% stavu baterie, svítit tedy můžu vesele dál. Přichází kritické vybití baterie a indikační prstenec začíná v pravidelných, asi třísekundových intervalech, červeně blikat. Stále mám k dispozici nejvyšší výkon, postupem času se ale automaticky jas snižuje a svítilna se přepíná do nižších režimů svícení. Zpočátku jde na chvíli přepnout do většího výkonu, jak je ale energie méně a méně, jste odkázání jen na nejnižší výkon 10lm. I tady ale stále svítilna vydrží několik hodin svícení (a neustálého červeného poblikávání), a to i v nepříznivých klimatických podmínkách. Pro mě velké překvapení. 

 Foto: Ve vodě je to ok / SOLDATO team

Odolnost svítilny, věc pro vojáky obzvláště důležitá, jsem už trochu nakousl. Jak je to ale dál? Na hraní si v rukavičkách nemám čas a tak se se svítilnou opravdu nemazlím. Pády na podlahu při balení do akce, bouchání svítilnou o futra dveří při výcviku nebo otřesy při střelbě musí taktická svítilna s přehledem ustát. A Fenix TK20R to zvládá (až na malé šrámy) s bravurou. Kvalitní zpracování, odolný materiál nebo technologie dvou pružin jsou toho zárukou. Co jsem myslel těmi malými šrámy? I když Fenix udává, že má svítilna těžko poškrábatelný povrch, tzv. Type III hard anodized, v podstatě hned se na hranách hlavy svítilny objevují drobné škrábance, které jsou na černém těle pěkně vidět. Oděru kovu (svítilny) o kov (zbraně) se při vojenském použití prostě nevyhnete. Po delší době (a po pár náročných akcí) je různých šrámů a vrypů více. Vadí to něčemu? Mě osobně ne. Téměř na každém mém vybavení nějaký ten šrám je. Dotváří to typickou patinu a alespoň je vidět, že se vybavení používá tak jak má. Naplno. Fenix TK20R mě přesvědčil, že se tvrdé práce rozhodně nebojí. I když ho to stojí nějakou tu jizvu na kráse. 

 Foto: Nabíjecí svítilny Fenix bych se nebál / SOLDATO team

Verdikt

Změnil se můj pohled na nabíjecí svítilny? Musím přiznat, že ano. Co se týká svícení samotného, je nabíjecí svítilna Fenix naprosto srovnatelná s běžnými (rozuměj nenabíjecími) modely. Převyšuje je však cenou 2799,-. Parametry odpovídají realitě a TK20R je rozhodně dobrým pomocníkem v temných misích. Odolnost je špičková s jedinou výtkou k nepříliš spolehlivému zajištění nabíjecího otvoru. Pokud bych věděl, že půjdu do extrémně blátivého nebo prašného prostředí, asi bych použití této svítilny dost zvažoval. Naštěstí se při CQB člověk tak často blátem neplazí a i kdyby. Šance, že se vám konektor blátem ucpe, je malá. Bohužel však je. Hůře zajištěný konektor, respektive jeho možné nechtěné otevření, tak zůstává jedinou vadou na kráse TK2OR. 

Dál jsou už jen pozitiva. Nabíjení není nijak zásadně omezující a je dostatečně rychlé. Navíc v případě nouze můžu kdykoliv použít i jiné baterie. Výdrž naprosto dostatečná. Svícení špičkové. Úspora peněz v delším časovém horizontu značná. Takže si tak říkám, proč jsem se těch nabíjecích svítilen vlastně bál?! Pozitiva jasně převládají a není důvod se jim ani v taktickém prostředí vyhýbat. Až Fenix upraví zajištení konektoru, připíšu si taktickou svítilnu Fenix TK20R na seznam vybavení, které se nebudu bát kdykoliv použít v ostrém nasazení.

Hodnocení SOLDATO teamu a Armádních novin

^{Jak a proč testujeme?}

 SOLDATO Team a Armádní noviny tento produkt doporučují

Zapůjčil: