Rady zaplacené potem

 

Mýtus těžkooděnce

Dodnes si pamatuji, jak jsem po afghánských horách chodil v balistické vestě TBV. Znalci si pamatují, jaký to byl krunýř, měkká balistika byla všude. Ale cítil jsem se bezpečně. S nějakými osmi zásobníky, pár granáty a dalším vybavením měla vesta kolem 25 kilogramů. Při zdolávání horských stezek to bylo hodně znát a často jsem si přál, aby už došlo ke kontaktu a mohl jsem se tak zbavit aspoň nějaké munice. Tenkrát jsem pochopil, že pocit bezpečí a schopnost bojovat nejsou totéž. 

 

Mobilita jako forma ochrany?

Později se objevily lehké nosiče plátů. Zpočátku jsme je nosili ještě s měkkou balistickou vestou (to bylo hrozné kombo), později už měkká balistika odpadla úplně. Stejně tak se snížil počet zásobníků, i granátů. “Však co bych se s tím tahal, čtyři stačí, ne…?!”. Ano, člověk byl lehčí, pohyblivější, rychlejší. Nějak se ale vytrácela myšlenka na přežití a vedení boje… 

 

Éra dronů, dělostřelectva a zákopů

Aktuální situace nám možná trochu ukazuje, jak jsme vyměkli. Je fajn se dívat na střelecký marketingový obraz reality - co nejlehčí nosič plátů a k tomu tři zásobníky. Snažíme se to napodobovat, protože je to cool. Ale to není realita. Realita není cool. Realita bolí. A zabíjí. 

 

Dlouhodobé nasazení vyžaduje větší množství nesené munice. Dělostřelecké střepiny nutí ke zvýšení balistiky. Hrozba shora nutí k pohybu a krytí. 

 

Základní trojčlenka

Palebná síla. Ochrana. Pohyb. Tři věci, které jsou životně důležité, ale které lze jen těžko skloubit. Dilema, které čeká na řešení.

 

Předpokládali jsme, že moderní válka přinese lehčí výstroj. Místo toho vidíme návrat větší balistické ochrany. Zvětšení váhy díky munici. A zároveň zoufalou snahu, jak tu hmotnost zase snížit. Snažíme se mít jeden gear na všechno. A ono to nefunguje. 

 

Konfigurace výstroje se nestaví podle módy. Staví se podle úkolu. 

 

Udělej si se svou výstrojí malý pokus. Hoď si na sebe vestu a opasek. Můžeš tam uložit 10 puškových zásobníků (cca 5 kilo)? Fajn, přidej tak 6 granátů (další cca 3 kila). Co vše musíš udělat, abys tohle pobral? A kolik ti to zabere času? Stejně tak to můžeš zkusit s balistikou. Co musíš udělat se svým nosičem plátů, abys měl chráněny alespoň třísla a boky měkkou balistikou. Dokáže to vůbec tvůj nosič? 

 

Umět si rychle a efektivně upravit gear podle aktuálního úkolu. To je to zásadní. Jedna sváteční konfigurace nefunguje. Pokud to tedy myslíš jen trochu vážně, a nestavíš si gear podle videí ze sociálních sítí. 

 

Tak jak z toho ven? Potřebuješ systém. Konfigurace výstroje se nestaví podle módy, staví se podle aktuálního úkolu. Je potřeba hodně zapojit hlavu, zamyslet se a vyhodnotit si pár věcí: 

 

Jak dlouho budu nasazen?

Co budu vlastně dělat?

Jaké největší hrozby tam jsou?

Jak a čím mě bude někdo zásobovat?

Jak dlouho vydržím sám?

Za jak dlouho mě v případě problému stáhnou?

 

 

Bez podobné úvahy dnes nejde postavit smysluplný set-up výstroje. Tohle totiž není jen posouzení faktorů, ale řešení komplexního vztahu:

Dlouhý čas + slabé zásobování = vyšší autonomie = více všeho. 

Vysoké hrozby + pomalé stažení = více balistiky. 

Rychlá akce + vysoká podpora = méně balistiky i munice.

atd.

 

Základem je, jak se to naučit vybalancovat. Překvapení - všechno něco váží. Pláty, měkká balistika, munice, granáty. Záložní zbraň s municí. Ifak. RDST a elektronika obecně. Jídlo. Voda. A hromada dalších malých nezbytností, bez kterých se moderní voják neobejde. Někdy něco potřebuješ více, jindy méně. Nauč se tyhle věci kombinovat a mít připraveny různé set-upy na různé akce. Ideální stav pak je, když jsi schopen to udělat přímo v průběhu akce. Mít vše připraveno v batohu a dle potřeby rychle doplňovat na vestu. Také z vesty sundávat a ukládat do batohu. Nebo na batoh. 

 

Nezapomínej ale na jednu věc. Nejtěžší část výbavy není ochrana. Nejtěžší je možnost pokračovat v boji. Aneb jak říká klasik: “Munice vole. Vezmi víc munice.” 

 

Řešení? 

Je pár jednoduchých kusů vybavení, které tvou variabilitu okamžitě zvýší. 

 

Elastické sumky

Velmi jednoduchý kus výstroje, který ale dokáže velké věci. Tuto sumku jednoduše připevníš na přední sumkový panel (musí být samozřejmě s MOLLE, ne každý to umožňuje) a když ji nepotřebuješ, tak vlastně nijak nezavazí. Jakmile ale potřebuješ rychle zvýšit palebnou sílu, pojme tři zásobníky do pušky. Nebo granáty. Elastická sumka by tak měla patřit k tvému základnímu vybavení. 

 

Elastické sumky jsou velmi vhodným doplňkem základní bojové výstroje / foto: archiv autora  

 

Zádový panel

Vybavení, které dokáže velmi snadno rozšířit tvoji nesenou zásobu zásobníků a granátů. Nevýhodou samozřejmě je, že se k ní nedostaneš ty osobně. Ale v rámci týmu je to velmi praktická věc a tvůj buddy to jistě ocení. Stejně jako ty oceníš, pokud parťák před tebou má na zádech munici či granáty, ke kterým se snadno dostaneš. Ideální je, aby šel zádový panel rychle nasadit i sundat.

 

Zádový panel dokáže efektivně rozšířit místo pro další munici, granáty a další výstroj / foto: archiv autora  

 

Různých vychytávek určitě existuje více. Nejen co se týká munice, ale i balistiky. Určitě budu rád, když v komentářích přihodíš svůj názor či tip na tuto problematiku. 

 

 

Adaptabilita není výhoda. Je to podmínka přežití.  

Výstroj není o pohodlí. Je o rozhodnutí, které uděláš ještě před tím, než zazní první výstřel. Neexistuje jeden univerzální set-up výstroje. Musíš najít rovnováhu mezi palebnou silou, ochranou a pohybem. Neřeknu ti, jak na to. Neznám tvůj úkol. Tohle je na tobě, na tvé hlavě a tvých zkušenostech. Ale řeknu ti jedno: Budoucnost patří adaptabilitě. Kamarád má krásné motto: “Kdo se nevyvíjí, zemře.” Adaptabilita není výhoda. Je to podmínka přežití.