Outdoorové vybavení

 Foto: Hydrapak 1l a 750ml / SOLDATO Team

Protože se voják bez vody neobejde, stále se hledají nové a nové možnosti jak vodu přenášet. Voda v batohu je vždy zátěž. Jeden litr je jedno kilo a každé kilo se pronese. Navíc voda zabere i hodně místa, což je na dlouhých patrolách značně nepraktické. A v neposlední řadě přichází otázka kam s prázdným obalem. 

Voják se pak dívá i na takové detaily jako je odolnost nádoby (už jste zažili tu situaci, kdy vám v batohu prasklo něco s vodou?) a snadnost manipulace s ní (rychle se napít a pokračovat v úkolu). Důležitým prvkem je i suchá hmotnost dané nádoby, kterou po vypití vody prostě nemůžete zahodit, ale dál si ji nesete s sebou v batohu. 

V našich recenzích už poměrně známý Marines shop nám k testu nabídl nedávnou novinku, která už na první pohled vypadá opravdu zajímavě. Jedná se vlastně o obyčejnou láhev na vodu. Jenže jde složit. Tato možnost je lákavá a člověk si říká, proč s tím už někdo nepřišel dříve? Přesto se někde vzadu v hlavě usídlil červík pochybností o reálném využití této zajímavosti s názvem Hydrapak. 

Co to sakra je? Hydrapak...

Skládací láhev Hydrapak je klon mezi hydrovakem a klasickou lahví na vodu. Z každého si bere něco. Tělo láhve je vyrobeno z 0,4mm silného TPU (thermoplastic polyurethane), tedy ze stejného materiálu, ze kterého jsou vyrobeny hydrovaky. Vrchní a spodní část pak z polyethylenu (HDPE), což je termoplast, který znáte například z víček PET lahví. 

Díky této konstrukci se po naplnění tváří Hydrapak jako běžná láhev, jejíž tělo je však „měkké" a v případě potřeby se dá složit do spodní a horní části. 

K dispozici jsme měli dvě provedení. 750ml a 1l. Základní konstrukce je stejná. Rozdíl je především v šířce hrdla, kdy větší láhev má hrdlo široké, menší pak o poznání užší. Další rozdíl je v poutku. Menší je s nylonovým poutkem, větší má pak plastové ucho. Obě láhve byly v kouřovém provedení, dělají se však i v jiných barevných kombinacích. 

Velké očekávání je u hmotnosti prázdného Hydrapaku. Výrobce udává až o 50% menší hmotnost než u běžné pevné láhve. Konkrétně to je 88g u větší, a 68g u menší. 50% tedy u hlavní konkurence, litrovky Nalgene vážící 176g, platí. Otázkou však je, jestli ten rozdíl 88 gramů vyváží některá omezení, které Hydrapak má. 

 Foto: Takhle to normálně nenosíme, ale zkusit jsme to museli / SOLDATO Team

Zkušenosti z používání

Začneme s tím, co tuhle láhev odlišuje a co by měla být její hlavní přednost. A to je skladnost. Láhve máme hlavně pro to, abychom si v nich vodu nesli. Po naplnění je velikost více méně obdobná, jako u jakékoliv jiné láhve. Zabere v batohu i stejné místo. Zde tedy její skladnost nevyužijeme. 

Po vypití je to samozřejmě věc jiná. Už v průběhu pití se dá láhev s úbytkem tekutiny zmenšovat. Prázdnou láhev pak složíte do plochého puku, který je v porovnání s klasickou lahví o hodně menší, tudíž méně prostoru určitě zabere. Jenže je to už v průběhu akce, takže prostor navíc pravděpodobně stejně nevyužijete. Ale hodí se. 

Možná budete chtít využít Hydrapak jako jakousi zálohu, budete ho tedy mít v batohu složený. Potom má velikost ve zmenšeném stavu svoje opodstatnění. Co se tedy skladnosti týče, musí si každý ujasnit, jestli to je pro něho natolik kritická vlastnost, že se pro Hydrapak rozhodne a tuto možnost využije. 

No, ve skladnosti máme jasno, takže jdeme na praktičtější věci. První z nich je plnění láhve. Abyste mohli láhev naplnit, je potřeba ji nejdříve rozdělat. To je zpočátku trochu zádrhel. Zkoušíte s láhví různě šroubovat, hledáte nějaké udělátko k otevření. Nic. 

Fígl je v tom, že horní část musíte zmáčknout, čímž spodek odskočí a roztáhnutí láhve už nic nebrání. Po pár pokusech na to přijdete. No, a taky je na horním víčku nálepka s obligátním nápisem „Press to unlock" a šipkou směřující na kolečko, kde to máte zmáčknout... 

Láhev je tedy rozdělaná, odšroubujeme víčko a... A zjistíme, že víčko není ani v jednom případě k láhvi přidělané, což je opravdu nepraktické. Víčko tedy někam položíte (a snad neztratíte), roztáhnete láhev na plnou velikost a můžeme nalévat. 

Průměr otvoru u litrovky je cca 55mm, u menší 750ml je to pak 35mm. Co se týká nalévání, je samozřejmě větší otvor lepší, ale ani u malého hrdla nejsou žádné výrazné problémy. Obě láhve po rozbalení kupodivu samostatně stojí a drží si svůj tvar. Dokonce se nebortí ani při nalévání vody. 

Horší to je, pokud při nalévání držíte láhev za tělo, které je opravdu měkké, bortí se a napouštění vody stěžuje. Ruka vám pak tak nějak automaticky sklouzne na horní část, za kterou pak celou láhev držíte a pohodlně napustíte vodou. 

Borcení stěny láhve se pak nejvíce projevuje při pití. Tady už to je vcelku problém. S ubýváním tekutiny se rozloží hmotnost v láhvi a podle toho, jak láhev držíte, se vám kroutí. Nedá se držet ani za tělo, ani za vrchní část. Tu správnou techniku úchopu a pití je třeba trochu natrénovat. 

Časem asi stejně jako my zjistíte, že si musíte pomoci buď druhou rukou (u litrovky) nebo chytit láhev hodně na široko a podepřít ji v zadní části malíčkem (což se dá lépe u menší, 750ml láhve). Pokud úchop nevypilujete (ač to zní trochu divně, jde přeci jen o obyčejné pití...) tak se buď nenapijete, nebo hodně vody skončí na vaší bradě. 

 Foto: Pití je zpočátku nepohodlné, ale dá se vypilovat / SOLDATO Team

Netřeba asi podotýkat, že mnohem příjemněji se pije z úzkého hrdla, a to hlavně za chůze nebo při jízdě ve vozidle. Zde je širší hrdlo mírně nepraktické, a pokud získalo body při nalévání vody, při samotném pití je zase ztrácí. 

Různé ochucené nápoje v láhvi nezanechávají výrazný pach. Ani pokud tam necháte nějaký ionťák delší dobu, nedochází k zahnívání. Stejně tak jde vcelku snadno vymýt i barva, kterou některé nápoje zanechávají. Povrchová úprava vnitřní části očividně funguje skvěle. Láhev jsme nechali i pár hodin na hodně ostrém afghánském slunci. Voda byla teplá jako čaj, tělo láhve ale nijak obzvlášť horké nebylo.

Po úplném vypití pak nic nebrání kouzelnému složení. Při skládání musí být láhev otevřená, aby mohl uniknout stlačovaný vzduch. Jednoduchým rotačním pohybem (což je důležité) spolu se stlačením horní a spodní části k sobě láhev složíte. Zacvaknete zobáčky horního dílu za spodní hranu a hotovo. Překvapivě je to možná jednoduší než samotné rozdělání. Jen si dejte pozor, abyste neskřípli tělo láhve. Po složení je výška obou láhvi téměř stejná, nějakých 6-6,5 cm. 

Úkol zní jasně – zjistit, co Hydrapak vydrží...

Fajn, vyřešili jsme si otázku skladnosti. Víme, jak se z lahví pije. Zatím vše jasné. Takže se teď mrkneme na to, co vás při pohledu na Hydrapak jistě napadne. Co odolnost? Vydrží láhev tlak a nepraskne? Co ostré předměty? Na tyto otázky je nutné odpovědět. 

Normálně nemám účelové ničení vybavení příliš v oblibě, ale protože při běžném používání se žádný problém neobjevil, bylo nezbytné přistoupit k řízenému crash testu. Co se s lahví může stát při „prasáckém" zacházení, jsme prostě jinak odhalit nedokázali. Nastiňme si možné scénáře: 

Láhev vám vypadne z ruky z běžné výšky. Láhev vám vypadne z výšky vozidla MRAP. Láhev chcete někomu hodit a on ji nechytne. Na láhev si omylem sednete. Nebo stoupnete. Nebo jste nervózní a chcete ji rozmáčknout. Anebo jí mrštíte o zeď... Také se do ní může něco ostrého zapíchnout. Třeba náboj .50cal, který se vám válí v batohu. 

Nejdříve nás ale zajímalo, jaké to bude v zimě, když voda v láhvi zamrzne. Někdy totiž dochází kvůli rozdílným materiálům k povolení či prasknutí. Bohužel v době testu se ani v noci teploty pod nulou neobjevily. Bylo tedy nutné na to jít vědecky, vytvořit přísné laboratorní podmínky a Hydrapak v nich otestovat. 

No, prostě jsme menší láhev prdli do mrazáku a čekali jsme, co se stane. Nestalo se nic. Voda zmrzla, láhev ztuhla, na první pohled nic neprasklo. Samozřejmě se může stát, že i zmrzlá láhev vám spadne. Studilo to hodně, takže nám padala opakovaně. Na beton. I když byl plast zkřehlý, nepraskl. Po uvedení do normálních teplot a rozpuštění ledu se ale problém objevil. 

Konkrétně v místech, kde se ostrá hrana horního dílu (již zmíněný zobáček na zacvaknutí) dotýká pláště těla. Při jednom pádu, kdy byla ještě láhev plná ledu, došlo v tomto místě k drobnému proříznutí těla. Led a ostrý zobáček mezi sebou materiál těla prostě scvakli a bylo to. V zimě tedy pozor a snažte se s Hydrapakem neházet. 

Hlavní tíha testu odolnosti padla na větší láhev, ale ani menší se nevyhnula určitému „tlaku". Konstrukce obou lahví je stejná, je více než pravděpodobné, že co ustála velká láhev, by ustála i menší. Výjimkou bude víčko, které je u každé láhve jiné konstrukce. Ale k tomu až později. 

Pokud vám láhev vypadne z ruky, není to žádný problém. Zkoušeli jsme různé polohy, vždy bez závad. Stejně bezproblémové se to zdá i z větší výšky. Takže jsme přistoupili k házení do dálky. Prostě kolega potřebuje vodu, vám se nechce chodit, tak mu ji hodíte. Samozřejmě ji nechytne, pan Murphy mu to nedovolí. I tady se zdálo vše v pořádku. Při pečlivější prohlídce láhve jsme ale objevili drobnou prasklinku. Kde? 

Na horní straně víčka. Zatím to ale nebylo nic hrozného, voda odtud samovolně netekla. Pádové zkoušky tak Hydrapak přežil téměř bez újmy. Nastal čas přistoupit k tlakovým zkouškám. 

No, rozmáčknout láhev v ruce je v podstatě nemožné. Snažili jsme se opravdu hodně a nic. Co když láhev někde necháte položenou a kolega na ni sedne? Také se nic nestane. I kdyby ji nakrásně necítil, tak láhev vydrží. Dokonce si na ni může stoupnout a láhev ho udrží. Až při tomto tlaku jsme zaregistrovali, že láhev už vodu trochu propouští. Samozřejmě z praskliny víčka. To nám však nebránilo na ni ještě dát takový větší kámen. Raději dva... Prasknutí se stále nekoná. 

 Foto: 85kg čisté svalové hmoty a nic / SOLDATO Team

Nalezli jsme tedy Achillovu patu Hydrapaku – víčko - a jali se ji zneužít. Došlo na další létání vzduchem. Při jednom nárazu do zdi se horní strana víčka roztrhla a úplně odchlípla. Konec? Rozhodně ne. Co udělá voják v takové situaci? 

Správně. Sáhne po „daktejpu" a vše si opraví. Po rychlém slepení víčka láhev jakžtakž dál sloužila. Při zmáčknutí sice voda prosakovala, v klidovém stavu se ale zdálo vše v pořádku. Pokud by tedy takhle spravená láhev byla v batohu víkem nahoru, vodu by stále držela a byla by použitelná. Hezky pěkně. 

Po tomhle zjištění jsme samozřejmě museli zkusit i odolnost víčka 750ml láhve, ačkoliv to původně v plánu nebylo. Takže další házení, padání, létání. Výsledek? Po jednom obzvláště tvrdém nárazu malé víčko prasklo. Po rychlé opravě se však dá láhev i nadále nouzově používat. 

A co propíchnutí? Již zmíněný náboj .50cal jen tak hozený se od těla láhve prostě odrazil. Bylo tedy potřeba nábojem na láhev zatlačit. Nic. A z úst testera se ozvalo pár peprných nadávek. Teprve až při chycení láhve druhou rukou a opravdu velkém tlaku došlo k protržení. Co ale láhev vydržela, než k tomu došlo, bylo vcelku obdivuhodné. 

Jako nejslabší článek se tedy ukázalo víčko, které při prudkém a nešťastném dopadu (úhel + povrch) může prasknout. Jedná se ale opravdu o extrémní zacházení, které běžně nemáte důvod dělat. Pozor také na hodně ostré předměty, které mohou tělo láhve proříznout. Nicméně výsledek crash testu mě osobně hodně příjemně překvapil. Hydrapak vydrží neskutečné věci a při běžném používání je téměř nemožné jej zničit. 

Foto: Hydrapak po složení dává smysl / SOLDATO Team

Verdikt

Malý puk, který se dá rozložit na plnohodnotnou láhev. To je Hydrapak. Možnost složení je rozhodně zajímavá, a je jen na vašem uvážení, jestli ji využijete. V určitých situacích to smysl dává. Výhody i nevýhody těchto lahví už znáte. Za 570,- (respektive 420,-) je ale téměř povinnost Hydrapak zkusit. Za ty prachy lze odpustit i trochu nepohodlné pití. 

Pokud se tedy pro Hydrapak rozhodnete, můžete si být jistí, že při běžném provozu jej jen tak nezničíte. Vlastně se budete muset hodně snažit, aby se vám to povedlo. Po cca 6ti měsíčním používání mohu říci, že ten červík, který se mi při prvním pohledu na Hydrapak uhnízdil v hlavě někam zmizel, a SOLDATO team vám může láhev Hydrapak doporučit. 

Hodnocení SOLDATO teamu a Armádních novin

^{Jak a proč testujeme?}

SOLDATO Team a Armádní noviny tento produkt doporučují

Zapůjčil: