Rady zaplacené potem

Rovnou zapoměňte na to, co většinou vidíte v akčních filmech. Mohutná střelba všude a ze všeho, a nikdo v uších nemá nic... Takhle to fakt nefunguje. I když jak vidno, zvyknout se dá asi na všechno...

Každopádně v reálu je to trochu jinak. Sluch je dobrý si chránit. To je prostě fakt a nemá smysl to dál řešit. Hlavní důvod je vaše zdraví, a to se prostě nepodceňuje. Ono to akutrauma není nic příjemného a strávit pár týdnů na kapačkách fakt nechcete. Takže jak na to?

V zásadě se dá říci, že máte tři základní možnosti. Přičemž platí, že pro každého se hodí trochu něco jiného a dost záleží na tom, co děláte, jak často to děláte a kde to děláte. Myslím tím střelbu a taktické činnosti. Zjednodušeně řečeno – jiné preference bude mít voják, který jednou za měsíc vystřílí pár nábojů, jiný borec, který se pohybuje a střílí v lese, a úplně jiné operátor, který jde na rychlou údernou akci do baráku...

První možností jsou ty nejobyčenější pěnové špunty, které seženete v každých zdravotních potřebách. Určitě je znáte, většinou jsou žlutý, musí se "sežmoulat" a v uších zase "narostou". Tím pádem blokují zvukovod. Pro občasné použití jsou vcelku v pohodě. Když tedy vezmete něco kvalitního, protože i tady se dají koupit pěkný šmejdy. Pokud střílíte fakt málo, nepotřebujete při tom komunikovat s ostaními a chcete ušetřit, je tohle pro vás dostatečné řešení. Tím ale rozhodně nechci říci, že by jejich útlum zvuku nebyl dobrý, spíše naopak.

Výhodou je, že je to fakt (v porovnání s dalšími možnostmi) hodně levná záležitost, bavíme se o desetikách korun. Aplikace není složitá a když si špunty správně zavedete, tak to funguje dobře. Nevýhoda? Asi všechno osatní...

Druhá možnost je ideální pro většinu vojáků. Řeč je o "taktických" špuntech. Jedná se o gumové / plastové tvarované špunty, které u těch lepších řešení mají dva velké benefity. Lze u nich nastavit dva módy propustnosti zvuků – když hodně střílíte a nechcete slyšet fakt nic, nebo když potřebujete aspoň trochu něco slyšet, typicky na patrole.

Druhým velkým benefitem je jejich umístění na provázku. Ten si přiděláte k přilbě či blůze a máte tak špunty neustále po ruce. Je to dobré řešení když potřebujete špunty často vytahovat (třeba při vyhodnocení) a nechce se vám je držet v ruce. Co mám zkušenost, tak žádnou zásadní nevýhodu nemají. Jen je zase dobré si nechat poradit, vzít prověřenou značku a nekupovat první na co narazíte. Cena se pohybuje v rámci stokorun.

Třetí možnost je nejdražší. Bavíme se v rozmezí pár tisícovek až ceně přes deset tísíc. A to už není opravdu pro každého... Řeč je o sluchátkách. Stranou nechám ty pasivní (i když své využití také najdou, pro vojáky se mi ale zdá, že jde o slepou uličku) a zaměříme se na ty aktivní. To znamená, že je zde zvuk elektronicky buď potlačen, nebo naopak zesílen. Jinými slovy – hlasité zvuky jako střelba jsou potlačeny, ale hlas je zesílen. A to se fakt hodí.

Dalším velkým benefitem je možnost uchycení na přilbě. Pokud máte vhodnou přilbu (typu HighCut) a potřebné adapteréry, není nic lepšího než si sluchátka připevnit na boční raily. Kdo to jednou vyzkoušel, nechce jinak. Samozřejmě lze sluchátka nosit i s MidCut přilbou, ale tam se už většinou nosí přímo pod blembákem. Není to úplně komfortní, ale jde to.

Výhoda, kterou vám žádné jiné řešení nenabídne, je i kompatibilita s RDST. Některé typy sluchátek jsou vybaveny potřebnými konektory a mikrofónem. Pokud tedy jste vybaveni osobním komunikátorem, je tohle ta nejlepší (a nejdražší) cesta.

Obrovskou výhodou sluchátek je faktor, o kterém se většinou moc nemluví. Zvuk totiž není přenášen jen zvukovodem, ale podílí se na něm i tzv. kostní vedení. Mít tedy něco, co chrání i okolí ucha, je velký benefit.

Jaké jsou nevýhody sluchátek? Kupodivu je jich vcelku dost. Rovnou přeskočíme cenu... Další nevýhodou je pohodlí při nošení. Není to na žádné dlouhé akce. Mít sluchátka na uších během patroly nekolik hodin fakt nechcete. Samozřejmě, jde to. Ale prostě to není pohodlný. Sluchátka se tak spíše než na "zelenou" taktiku hodí na tu "černou". Pak tu samozřejmě máme i nutnost výměny baterií.

Z těchto tří základních variant by si asi měl vybrat každý. Co se týká ochrany sluchu, tak se u všech tří možností bavíme o útlumu kolem 28 dB. Taktické špunty pak mají ochranu kolem 19 dB. Bavíme se o jednočíselném hodnocení útlumu - SNR (Single Number Rating). Těch parametrů je ale více a je to celé trochu alchymie... A vždy samozřejmě záleží na konkrétním modelu chrániče sluchu.

Jen tak pro zajímavost, hladina hluku, od které jsou zaměstnanci dle zákona povinni nosit chrániče sluchu je 85dB. Což je něco mezi hlučností vysavače a sekačky na trávu... Výstřel z pušky má pak kolem 160 dB...

Nakonec je tedy jen na vás, jakou variantu si vyberete. Určitě tady neplatí, že nejdražší je nejlepší. Kvalitní pěnové špunty svou práci také odvedou velmi dobře. Drahá sluchátka jsou opravdu vhodná jen pro někoho. Idealní pro většinu vojáků je tak zlatá střední cesta, tedy "taktické" špunty.

Ať tak či onak, vždy je lepší něco než nic. "Otvorená ústa" možná pomáhají, ale určitě nechrání. Dále je důležité si špunty hlídat. Při pravidelné kontrole (check) je dobré kromě ostatních věcí prověřit právě i správné umístění špuntů. A jakmile je problém (povylezlý špunt), hned sjednat nápravu.

Ochrana sluchu chrání vaše zdraví. A to byste si měli hlídat sakra dobře. Stejně tak, jako si do akce berete balistiku, brýle, rukavice, chrániče kolen, tak byste si automaticky měli brát i špunty nebo sluchátka. Jejich absence pro vás může mít fatální následky. Tak na to nezapomínejte.