Rady zaplacené potem

Je mi naprosto jasné, že následující řádky budou pro mnohé velmi kontroverzní. S tím asi nic moc nenadělám. Přesto mám potřebu napsat svůj názor na – v současné době – asi jedinou a nejrychlejší cestu z této celospolečenské krize. Ta cesta je očkování.

Odpůrců očkování je všude plno. Nechci je řešit, mají právo na svůj názor. Stejně jako já mám právo na svobodné rozhodnutí, jestli se nechám nebo nenechám očkovat proti Covid-19.

Dnešní doba je typická velkým množstvím informací, které se k nám dostávají různými kanály. Nebudeme si nic nalhávat, někdy je velmi složité se v té záplavě – mnohdy protichůdných informací – orientovat. Proto je velmi důležité hledat zdroje, odkazy, prověřené informace.

Nespoléhat se na informace typu JPP (Jedna Paní Povídala), stejně tak se nezabývat informacemi z dezinformačních webů. Ošidné také je si přečíst jen titulek článku. Ten je většinou psán tak, aby zaujal, šokoval. Bohužel si z něj nejspíš uděláte špatný úsudek. Váš úsudek by byl ale pravděpodoně naprosto jiný po přečtení celého článku. Důležité je si udělat svůj vlastní názor, ideálně pak opřený o skutečné odborníky ve své profesi. Ono to není zas tak složité. Chce to jen trochu zdravého rozumu a pár minut hledání a čtení. Rychlá a líbivá informace nemusí být totiž tou správnou.

Osobně jsem se snažil seznámit se s co největším množstvím informací. Zpočátku toho nebylo mnoho a můj postoj k očkování (někdy na podzim loňského roku) byl spíše neutrální. Od té doby se ale mnohé změnilo. A vlastně i nezměnilo. Přes různé restrikce a omezení jsme se k lepšímu nepohnuli. Možná spíše naopak. To je to, co se nezměnilo. A co se změnilo? V různých zemích světa se začalo masivně očkovat. A výsledky se už dostavují. Znovu pár minut hledání, a názor si každý může udělat sám. Očkování tedy dokáže reálně pomoci.

Což není úplně překvapivá informace. Vakcinace proti všemu možnému je tu s námi několik desetiletí. Očkování proti něčemu dostal snad úplně každý. Osobně jsem za více jak 20 let služby u výsadkářů dostal tolik vakcín, že už si to ani nepamatuji. A byly mezi nimi i hodně exotické věci.

Nikdy to nebyla volba mezi malým rizikem z vedlejších účinků a žádným rizikem, pokud se nenechám očkovat. Takhle to totiž nefunguje. Nemohl jsem si vybrat, jestli se „nechám" nakazit. Tu volbu jsem nikdy neměl. Viry nežádají o povolení. Ale měl jsem možnost se chránit očkováním. To byla moje volba.

Bál jsem se někdy nežádoucích účinků očkování? Možná, člověk nikdy neví. Ale vždy převládlo přesvědčení, že mě vakcinace ochrání od mnohem většího svinstva. Věřím, že s vakcínou proti Covid-19 to je stejně tak.

Protože Covid-19 je svinsto. To je třeba si přiznat. Na každého to působí jinak, každý má jiný průběh. Bohužel je hodně těch, kteří mají průběh těžký. A je i hodně takových, kteří mají problémy i poté, co se vyléčili. Věřím tomu, protože jsem se s nimi osobně bavil.

Přes 20000 lidí svoji zkušenost s koronavirem nepřežilo (to bylo číslo při začátku psaní tohoto článku. Dnes to je 24 117. Děsivý nárust). To je fakt. Mnoho kolegů a kamarádů přišlo o někoho blízkého. Věřím jim. I vy určitě někoho znáte. Věřím Vám.

Je to válka. Válka s neviditelným protivníkem.

Při zahraničních operacích v různých konfliktech bylo pro mě i mé kamarády normální vzít si do akce balistickou ochranu, přilbu... Nebezpečí tam bylo, věděli jsme o něm, museli jsme se nějak chránit. A chránili jsme se. S očkováním je to podobné. Víme o infekční nemoci. A můžeme se chránit. Jen ta ochrana není v podobě balistických plátů, ale v podobě vakcíny.

Očkováním ale nechráním jen sebe. Chráním i své kamarády v práci. Doma rodinu. Studie totiž jasně ukazují (například zde) na dramatický pokles šíření nákazy v souvislosti s očkováním. Nechci být hrozba, kvůli které mohou umírat další lidé. Nechci být černý pasažér, který se jen veze, ale pro změnu nic neudělá. Chci něco dělat.

Pokud tedy budu mít možnost se nechat naočkovat proti Covid-19, nebudu váhat ani minutu. Stejně jako každý zodpovědný voják, který bere svou práci vážně, tak i já vím, že nebudu moci pomáhat, pokud sám budu potřebovat pomoc. A o to tady jde. Armáda je jedna z posledních institucí, na kterou lidé spoléhají. Proto nesmí selhat.

A proto se nechám očkovat.

prap. Martin Šromovský 

vedoucí praporčík 4. komanda

43. výsadkový pluk Chrudim